Samozřejmě roste i v Čechách. Mám projeto spoustu míst naší vlasti a nejvíc roste na severu Čech. Ale roste i v Polsku u moře.
Uvádí se, že „česká čaga“ obsahuje přibližně 1/2 polovinu účinných látek oproti „sibiřské čaze“. Účinné látky se z ní špatně dostavají, proto se extrahuje na dvakrát – jednou ve vodě, jednou v 96% etanolu. Extrakt se poté smíchá v poměru 1:1 a ten se používá dále. V oblibě je i za studena macerovaný čaj z kostky čagy louhující se přes noc. Chuťově výborný, ale neobsahuje všechno.
Vzhledem k množství obsažených látek je dobré dodržovat dobu sběru. Nejlépe sbírat na podzim, když začnou opadavat listy anebo na jaře, když začínají rašit první lístečky. To je ve stromu nejvíc betulinových alkaloidů – jeden soubor léčivých látek. Například stejně jako v březovníku, dostatek betulinových produktů a časté pití může způsobit průjem.
Imperfektní – tedy nedokonalá plodnice má několik částí, každá obsahuje jiný poměr účinných látek a předurčuje použití. Ta nejsvětlejší část (uplně nahoře) nitkovitá struktura, v létě když houba roste je i protkána bílým vláknem mycelia – obsahuje nejméně účinných látek, takže je dobrá na ten čaj. Další vrstva (na fotce zrovna není moc vidět) je homogenní čast, má světle hnědou barvu homogenní strukturu, to je nejkvalitnější část, obsahuje nejvíc jak betaglukanů, tak betulinových alkaloidů a něco humidových kyselin. Další čast, dolní, už obsahuje víc humidových látek, které jsou sice léčivé, ale špatně rozpustné, takže primárně dávám ke kytkám jako biohnojivo. Tuto vrstvu právě spolu s nejkvalitnější části používám k extrakci.
